Státní úřad pro jadernou bezpečnost je ústředním správním úřadem pro oblast mírového využívání jaderné energie a ionizujícího záření.

V rámci své pravomoci a působnosti, v souladu se zásadami činnosti správních orgánů a mezinárodní praxí, vydává SÚJB bezpečností návody, ve kterých dále rozpracovává požadavky na zajištění jaderné bezpečnosti, technické bezpečnosti, radiační ochrany, monitorování radiační situace, zvládání radiační mimořádné události a zabezpečení.

Důvodem pro vydání tohoto bezpečnostního návodu ÚDRŽBA, PROVOZNÍ KON- TROLY A FUNKČNÍ ZKOUŠKY je požadavek na zajištění realizace údržby, provoz- ních kontrol a funkčních zkoušek jaderného zařízení v souladu s právními předpi- sy ČR se zohledněním mezinárodních doporučení WENRA, IAEA a významných držitelů povolení k provozu jaderných elektráren. Tyto požadavky jsou v právních předpisech ČR uvedeny v zákoně č. 263/2016 Sb., atomový zákon a dále stano- veny např. ve vyhlášce č. 329/2017 Sb., o požadavcích na projekt jaderného zaří- zení. CÍL

Bezpečnostní návod je určen zejména pro držitele povolení k provozu jaderného zařízení, kterému nabízí možný postup, jehož dodržení mu zajistí, že jeho aktivity v návodem popisované oblasti budou v souladu s požadavky atomového zákona, jeho prováděcími právními předpisy a doporučeními WENRA, IAEA a významných držitelů povolení jaderných elektráren.

Cílem tohoto bezpečnostního návodu ÚDRŽBA, PROVOZNÍ KONTROLY A FUNK- ČNÍ ZKOUŠKY je rozpracování požadavků na systémy, konstrukce a komponenty v jednotlivých etapách jejich života (projekt, výroba, montáž, uvádění do provozu a provoz). Působnost

Bezpečnostní návod je určen pro držitele povolení k provozu jaderného zařízení ve smyslu Úmluvy o jaderné bezpečnosti - jaderné elektrárny. Jeho principy a po- stupy lze v přiměřené míře vztáhnout také na další jaderná zařízení, zejména vý- zkumné reaktory, s využitím odstupňovaného přístupu. V obou případech je návod určen pro činnosti týkající se zařízení důležitého z hlediska bezpečnosti jaderných zařízení, kterými jsou systémy, konstrukce a komponenty. 6 Platnost a účinnost

Bezpečnostní návod, resp. jeho poslední revize, nabývá platnost publikací na www.sujb.cz, účinnost je uvedena na str. 3. 3 ROZSAH A VÝCHODISKA

Bezpečnostní návod rozpracovává obecné požadavky uvedené v Části druhé, Hlava I zákona č. 263/2016 Sb., atomový zákon, zejména v:

odst. 1 písm. s)

odst. 1 písm. a), odst. 2 písm. a), c), odst. 3 písm. e)

odst. 1

odst. 2 a v navazujících prováděcích právních předpisech, pojednávajících o údržbě, provozních kontrolách a funkčních zkouškách jaderného zařízení, zejména ve vyhláškách: vyhláška č. 329/2017 Sb.:

odst. 1, 3, 4

odst. 5 7

odst. 2 písm. c)

odst. 3 písm. b), odst. 4

odst. 1

odst. 3

odst. 1 vyhláška č. 358/2016 Sb.:

odst. 5

odst. 1 písm. c), e), f), g), o), t)

odst. 3 písm. d), e), f), h) vyhláška č. 21/2017 Sb.:

písm. f), g), h), i), j), k), l)

odst. 3

odst. 1 písm. c), d)

odst. 1 písm. g)

Tento bezpečnostní návod navazuje na bezpečnostní návod „Navrhovaný obsah bezpeč- nostních zpráv“, který obecně stanoví požadavky na obsah bezpečnostních zpráv.

Oblast řízeného stárnutí („ageing management“) je řešena samostatným bezpečnostním návodem „Řízení stárnutí zařízení jaderných elektráren“.

Oblast využívání zpětné vazby z provozních zkušeností je řešena samostatným bezpeč- nostním návodem „Využívání provozních zkušeností na JZ“.

Údržba, provozní kontroly a funkční zkoušky jaderného zařízení by měly plnit nejen po- žadavky tohoto návodu, ale také dalších návodů vydaných SÚJB, aby byly splněny všech- ny legislativní požadavky týkající se této oblasti.

Tento bezpečnostní návod je součástí série bezpečnostních návodů, které rozpracovávají požadavky, které definovala asociace WENRA [7] a dále rozpracovávají požadavky IAEA [9], [10], [11], [12] a [14]. 8 4 ÚDRŽBA, PROVOZNÍ KONTROLY A FUNKČNÍ ZKOUŠKY POPIS, CÍLE A VÝZNAM Údržba

Program údržby pro jaderná zařízení zahrnuje veškerá preventivní a nápravná opat- ření, jak technická tak administrativní, která jsou nezbytná pro zjištění a zmírnění degradace fungujících systémů, konstrukcí a komponent, nebo k obnovení přijatelné úrovně požadovaných technických parametrů a projektových funkcí poškozených systémů, konstrukcí a komponent. Smyslem aktivit v oblasti údržby je také zlepšit či posílit spolehlivost a bezpečnost provozovaných zařízení. Tomu by měl odpovídat rozsah těchto činností včetně revizí, oprav a výměn jednotlivých částí tak, jak to vy- žaduje situace a prováděné kontroly, dohled, monitorování a zkoušky.

Systém přístupu k údržbě vybraných zařízení a systémů, konstrukcí a komponent s vlivem na jadernou bezpečnost, která nejsou vybraným zařízením, zahrnuje násle- dující základní prvky:  systematické vyhodnocení funkcí systémů, konstrukcí a komponent k určení ne- zbytného rozsahu údržby a odpovídajících požadavků na ni,  zaměření na dlouhodobé cíle údržby, zavádějící proaktivní program údržby,  jednotný přístupu k údržbě z pohledu spolehlivosti,  plánování a rozvrhy údržby jsou odvozeny z jejího souhrnného programu.

Základní strategií pro přístup k údržbě je tzv. odstupňovaný přístup. Ten spočívá v roztřídění všech zařízení do několika skupin podle důležitosti funkcí, zejména bez- pečnostních, na kterých se konkrétní zařízení daného systému podílí. Nejvyšší priori- tu mají logicky zařízení plnící bezpečnostní funkce v rámci bezpečnostních systémů. Typy údržby

Důležité činnosti v údržbě mohou být rozděleny na prediktivní, preventivní a ná- pravné. Značná část všech údržbářských prací je prováděna při odstávkách jader- ných zařízení, nicméně údržba může být naplánována a prováděna i v průběhu pro- vozu, při zajištění požadavků jaderné bezpečnosti a odpovídající technické bezpeč- nosti.

Prediktivní údržba využívá statistické analýzy dat ze senzorů, řídících jednotek a dalších případných zdrojů dat vypovídajících o faktorech, které mají vliv na provoz. Na základě zjištěných korelací a kauzalit mezi jednotlivými faktory se přistupuje k plánované údržbě a výměně dílů ještě před ukončením doby jejich životnosti.

Preventivní údržba zahrnuje pravidelně se opakující, plánované aktivity prováděné k zabránění poruch či selhání systémů, konstrukcí a komponent a také pro zajištění 9 požadované životnosti, kontroly degradace, nebo prevence poruch systémů, kon- strukcí a komponent. a)Pravidelně se opakující, periodická údržba musí být kvalifikovaná a prováděna na základě schválené dokumentace. Zahrnuje kombinace kontrol, nastavení ne- bo kalibrací, či oprav a výměn dílů a celých zařízení. b)Prediktivní údržba zahrnuje průběžné, nebo pravidelně se opakující monitoro- vání a diagnostiku, aby bylo možné předvídat poruchu zařízení a předejít jí. Ne všechny provozní podmínky zařízení umožňují, aby způsob vzniku poruch mohl být monitorován, nicméně prediktivní údržba musí být aplikována tam, kde je to možné. c)Plánovaná údržba musí být prováděna přednostně před tím, než dojde k nepří- pustné degradaci nebo poruše zařízení a měla by být iniciována na základě vý- sledků prediktivní nebo periodické (pravidelně se opakující) údržby, nebo dopo- ručení dodavatele či na základě získaných zkušeností.

Korektivní údržba zahrnuje takové akce jako opravy nebo výměny, kterými se ob- novuje způsobilost poškozených systémů, konstrukcí a komponent k výkonu jejich stanovené funkce v přijatelných mezích. Optimalizace údržby

Systematický přístup k vyhodnocení údržbářských činností slouží ke zjištění, které úkoly údržby jsou prováděny, na jakých systémech, konstrukcích a komponentách a v jakých intervalech, aby bylo možné zajistit optimální využití zdrojů nasazených pro údržbu a její dostupnosti. Tento přístup může být použit při potvrzování programu preventivní údržby a pro optimalizaci probíhajícího programu údržby. Cílem optima- lizace je rovněž využití výsledků monitorování stavu zařízení pro stanovení, které údržbářské práce je možné pro nadbytečnost vypustit za účelem eliminace rizika vzniku poruch způsobených údržbou. Za tímto účelem mohou být využity i výsledky pravděpodobnostního hodnocení (PSA) vlivu údržby na stav systémů, konstrukcí a komponent, pokud jsou dostupné.

Držitel povolení je povinen monitorovat stav systémů, konstrukcí a komponent. Cí- lem tohoto monitorování je získání dostačující jistoty, že systémy, konstrukce a komponenty jsou způsobilé k výkonu své funkce. Takovéto cíle by měly být souměři- telné s bezpečnostní významností systémů, konstrukcí a komponent a tam kde je to možné, by měly být vzaty do úvahy také provozní zkušenosti. Když výkon nebo stav systémů, konstrukcí a komponent nevyhovuje stanoveným cílům, je potřebné při- stoupit k odpovídajícím nápravným opatřením v systému údržby.

Pro podporu optimalizace programu údržby musí být zaveden odpovídající program, pomocí něhož je sledován stav zařízení. Takovýto program monitoringu je založen minimálně na následujících předpokladech:  monitorované parametry jsou vhodné k monitorování stavu systémů, konstruk- cí a komponent,  kritéria přípustnosti musí být použitelná, 10  všechny potenciální způsoby poruch jsou známé a vzaty v úvahu,  chování potenciální poruchy je možné vysledovat a předvídat.

Změny odvozené z optimalizované údržby jsou systematicky analyzovány k určení vlivů změn v údržbě na provozuschopnost zařízení a na souhrnné riziko ve všech provozních i přechodových stavech, včetně odstávky. Pravidelné revize optimalizač- ního procesu by měly zapracovat získané provozní zkušenosti, včetně nových druhů poruch a údajů o nich. Prioritní by v optimalizačním procesu měla být požadovaná spolehlivost systémů, konstrukcí a komponent s odpovídající bezpečnostní rezer- vou. Dohled a monitorování

Cíle dohledu jsou:  udržovat a zdokonalovat použitelnost zařízení,  potvrdit soulad s provozními limitami a podmínkami,  detekce a korekce jakýchkoliv abnormálních stavů před tím, než by mohlo dojít k významnému následku pro bezpečnost. Abnormální stavy, které jsou důležité pro dohled, nezahrnují pouze nedostatky v systémech, konstrukcích a komponentách a software, procesní chyby a selhání lid- ského faktoru, ale také trendy v rámci přijatelných limitů, analýz které mohou včas odhalit, že dochází k odchylování od projektových parametrů.

Držitel povolení zavede program dohledu s cílem ověřit, že systémy, konstrukce a komponenty s vlivem na jadernou bezpečnost jsou připraveny k provozu a jsou schopné provádět své bezpečnostní funkce, tak jak je určeno projektem. Držitel povolení musí mít rovněž stanovena jasná kritéria pro případ kumulace po- ruch a pro ponechávání v provozu zařízení důležitých pro bezpečnost (na př. v rámci nouzové rezervy, čekání na odstávku atd.) s identifikovanými odchylkami od nor- málního provozního stavu (na př. zvýšené vibrace, zvuk, teplota, tlak apod.). Také musí být stanovena jasná pravidla pro případy kumulace těchto stavů na jednotli- vém systému, divizi či bloku. Provozní kontroly a funkční zkoušky

Při provozu zařízení je držitel povolení povinen kontrolovat vybraná zařízení a sys- témy, konstrukce a komponenty s vlivem na jadernou bezpečnost, které nejsou vy- braným zařízením tak, aby zjistil jejich možné zhoršení stavu a rozhodl, zda zařízení jsou způsobilá pro další bezpečný provoz, nebo zda je nutné přijmout nápravná opatření. Zvláštní důraz musí být kladen na kontroly tlakového rozhraní mezi pri- márním a sekundárním okruhem z důvodu jejich důležitosti pro bezpečnost a po- tenciální vážné následky jejich selhání. Provozní kontroly musí být zahrnuty do pro- gramu preventivní údržby. 11

Všechny údaje z výsledků provozních kontrol musí být shromážděny a uchovávány pro potřebu budoucích porovnání a referencí. Tato databáze výsledků musí být ar- chivována v rámci předprovozních kontrol prováděných před prvým spuštěním ja- derného zařízení. Tyto údaje jsou dodány od výrobců a dávají informaci o podmín- kách na počátku provozu jaderného zařízení, a je možné je porovnat s údaji z ná- sledných zkoušek. V provozních kontrolách by měly být použity shodné nebo ob- dobné metody, techniky a typy zkušebních zařízení, jaké byly užívány při předpro- vozních kontrolách. Vždy, když budou systémy, konstrukce a komponenty opravo- vány nebo vyměněny, musí být provedeny předprovozní kontroly před předáním do provozu.

Pokud jsou zaváděny nové kontrolní metody, musí být provedeno porovnání s dříve používanými metodami kontrol. Stejné porovnání musí být zajištěno i u základní da- tabáze výsledků pro potřebu budoucích kontrol. Nesmí být v žádném případě při- puštěno používání metod s nižší citlivostí.

Údržba, provozní kontroly a funkční zkoušky mají společný cíl, kterým je zajištění toho, že jaderné zařízení je provozováno v souladu s projektovými parametry a je provozováno v rámci přijatých limitů a podmínek. Pro potvrzení této skutečnosti by některé aktivity měly být vždy následovány sérií funkčních zkoušek. Výsledky kon- trolních nebo provozních zkoušek by měly být následovně porovnávány s kritérii při- jatelnosti. Jestliže výsledky spadají mimo tato kritéria, měla by být iniciována ná- pravná opatření. Tyto akce by měly zahrnovat opatření, jako např. seřízení, opravu nebo výměnu poškozených dílů. Tím by se mělo zamezit tomu, aby se opakovalo nedodržení kritérií přijatelnosti. Tyto aktivity by měly být plánovány a efektivně ko- ordinovány. Měla by být zřízena databáze z důvodu možnosti sdílet data a možnosti hodnotit a porovnávat výsledky zkoušek mezi jednotlivými organizačními útvary, které se jsou zahrnuty do plánování údržby, a zavádění aktivit v oblasti údržby, dohledu a provoz- ních kontrol.

Funkční zkoušky sestávají ze zkoušek zařízení po provedené údržbě a zkoušek v rámci provozních kontrol. Smyslem těchto zkoušek je potvrdit, že po návratu k pro- voznímu stavu jaderného zařízení, všechny systémy, konstrukce a komponenty bu- dou i nadále plnit své funkce v souladu s požadavky projektu. 12 ZAVEDENÍ PROGRAMU ÚDRŽBY, PROVOZNÍCH KONTROL A FUNKČNÍCH ZKOUŠEK Postupy

Pro údržbu, kontroly a zkoušky musí být zavedeny dokumentované postupy. Tyto postupy musí být vydávány, pravidelně přezkoumávány a modifikovány v souladu s pravidly systému řízení. Držitel povolení musí zajistit jednoznačnost a srozumitelnost postupů pro provádění údržbářských zásahů a dostatečné dílenské zázemí odpovídající jejich rozsahu a slo- žitosti. Pro přípravu pracovníků provádějících údržbu na zařízeních, která nejsou za provozu běžně přístupná (kontejnment) nebo provádějících údržbu při vysoké radi- ační zátěži by měly být využívány 3D modely, fotografie a počítačové simulace.

Držitel povolení musí zajistit, že postupy poskytnou dostatečně podrobné instrukce včetně potřebných kontrol tak, aby bylo zajištěno provedení činnosti údržby v poža- dovaném rozsahu a kvalitě. Vedení provozovatele by mělo delegovat odpovědnost za přípravu těchto postupů na skupinu údržby a kontrol. Tyto postupy by měly být zpracovány ve spolupráci s projektanty, konstruktéry, výrobci, dodavateli a pracov- níky řídící oblast kontroly kvality, radiační ochrany a technické podpory.

V postupech musí být jasně specifikována kritéria přijatelnosti a činnosti, ke kterým je třeba přistoupit, pokud při kontrolách nejsou tato kritéria splněna.

Údržba, která by mohla mít vliv na výkon bezpečnostní funkce systémů, konstrukcí a komponent, nebo by mohla potenciálně ohrozit zdraví a bezpečnost personálu, mu- sí být předem naplánována a musí být provedena v souladu s náležitě schválenými psanými postupy nebo výkresy, které odpovídají uvedeným okolnostem. Systém tvorby a schvalování postupů údržby musí zajistit, že při jejich dodržování nedojde k takové neprovozuschopnosti systému, konstrukce a komponenty, která by zna- menala ztrátu jedné nebo více bezpečnostních funkcí.

Pokud se vyskytnou mimořádné okolnosti, při kterých má být činnost zajištěna či provedena bez náležitého autorizovaného postupu, potom to musí být provedeno řízeným způsobem a za účasti osoby odpovědné za posouzení nebo prověření shody dle vyhlášky č. 358/2016 Sb., o požadavcích na zajišťování kvality a technické bez- pečnosti a posouzení a prověřování shody vybraných zařízení. Okamžitě po realizaci musí být činnost vyhodnocena. Před vyhodnocením nesmí být v žádném případě uvedeno zařízení do provozu.

Proces přípravy postupů vyžaduje využití referenčních dokumentů jako výkresů, no- rem, předpisů, instrukcí a manuálů, které jsou vydávány projekční organizací, kon- strukční organizací, výrobcem, dodavatelem zařízení a držitelem povolení.

Informace obsažené v postupech by měly být popsány v logickém sledu. Všechny odkazy, návaznosti a styčné body s ostatními souvisejícími postupy by měly být peč- livě kontrolovány a ověřeny. 13

Obsah a forma typického postupu by měla být následující: a)Zavedena jednoznačná identifikace dokumentů údržby. b)Název: stručný popis předmětu, čeho se postup týká. c)Účel: krátký popis cíle a rozsahu činnosti, řízené tímto postupem. d)Nezbytné předpoklady: uvést všechny speciální podmínky a stav zařízení, ne- zbytných pro zahájení údržbových prací podle tohoto postupu. e)Omezující podmínky: jakékoliv podmínky mající vliv na stav zařízení nebo bezpečnost systému, např. když systém prochází opra- vou, kontrolami nebo zkouškami, mělo by být promyš- leno opatření, kterým bude zajištěna bezpečnostní funkce v dostačující úrovni. f)Speciální opatření: všechny speciální bezpečnostní postupy, tak jako spe- ciální opatření pro radiační ochranu, připevnění nebo vyjímání volných částí a jakékoliv nezbytné kontroly materiálů (např. nevyhovující mazivo nebo chemikálie) a okolní podmínky. g)Speciální nástroje a zařízení: seznam všech speciálních nástrojů, vybavení a za- řízení nezbytných pro provádění požadovaných prací. h)Odkazy: dokumenty obsahující základní údaje zkoušky a kalibrační zázna- my, výkresy, protokoly, manuály, návodky, použité normy a před- pisy, fotografie a popisy maket či modelů (mock-ups). i)Instrukce: postupný seznam jednotlivých pracovních úkonů, kterými jsou identifikovány jakékoliv změny v radiačních nebo ostatních pod- mínkách v průběhu práce. Ve vybraných krocích mohou být požá- dáni výkonní pracovníci, aby svým jménem nebo iniciálami pode- psali to, že vykonaná práce je dostačující pro další postup. j)Inspekční witness point: svědečné body vyžadující kontrolu provedení a kvali- ty prací pověřeným pracovníkem a v požadovaných případech pracovníkem dozorného orgánu. Tyto kon- troly musí být v postupu nebo jiném dokumentu pro údržbu definovaným způsobem zdokumentovány.

Postupy by měly požadovat, aby instrumentace (práce s přístroji, využití přístrojů) a výstražná zařízení (např. požární), která jsou spojena se zkouškami nebo kalibrací, byly kontrolovány a ponechány v provozu co nejdéle, jak je to možné.

Postupy by měly jasně stanovit nezbytné provozní podmínky, během nichž budou prováděny aktivity v údržbě, kontrolách a zkouškách.

Držitel povolení musí mít zaveden program údržby i pro zařízení určená pro použití při událostech závažnějších, než jsou projektové události, aby byla zachována vyso- ká spolehlivost těchto zařízení. Držitel povolení by měl provádět pravidelné nácviky manipulací s tímto zařízením. 14 Řízení prací

Komplexní systém řízení prací by měl zahrnovat všechna schválení, povolení a certi- fikáty (osvědčení), nutné k zajištění bezpečnosti práce při činnostech údržby i při ovlivnění jiných bezpečnostních oblastí. Následující body by měly být v systému ří- zení prací zohledněny:  vystavení pracovních příkazů,  zajištění zařízení, pracovní povolení a značení,  povolení pro práci v radiačním prostředí,  předběžná bezpečnostní opatření,  posouzení požárního nebezpečí,  řízení změn jaderného zařízení. Nezávislé prověřování efektivity řízení prací během odstávky, především z hlediska bezpečnosti bude prováděno osobami, které jsou nezávislé na prováděných činnos- tech zejména z hlediska termínového plnění harmonogramu prací.

Schválená povolení a certifikáty (úkoly pracovních příkazů, zajišťovací příkazy, radi- ační příkazy apod.) by měly: a)určit identifikaci jaderného zařízení, druh práce, která bude prováděna a hranice pracovní oblasti pro které budou činnosti prováděné pracovníky elektrárny nebo dodavatele schváleny, b)potvrdit, že tato část jaderného zařízení má zajištěny bezpečné podmínky pro provedení prací, nebo že podmínky se shodují s nezbytnými předpoklady po- psané procedury, c)potvrdit radiační situaci v místě prací s cílem zajištění bezpečného provedení plánovaných činností, d)definovat všechna oprávnění, která musí být získána před zahájením prací, e)potvrdit, že všichni pracovníci, kteří se zúčastnili prací v této oblasti, ji po vyko- nání prací opustili a že tato část jaderného zařízení může být navrácena do pro- vozu a nachází se v odpovídajících podmínkách. Kontrolní opatření

Pro potvrzení integrity a vyhodnocování zbytkové životnosti tlakového rozhraní pri- márního okruhu musí být přijata kontrolní opatření zahrnující:  zjišťování netěsností a měření rychlosti úniku,  dohled při tlakových zkouškách systémů primárního okruhu,  záznam projektových přechodových režimů a porovnání s odpovídajícími před- poklady uvedenými v bezpečnostní zprávě,  zkoušky provozuschopnosti a těsnosti uzávěrů, které jsou součástí tlakové hra- nice,  monitorování detekčního systému úniků (netěsností),  monitorování chemické kvality chladiva primárního a sekundárního okruhu,  monitorování stavu TNR z hlediska jejího radiačního zkřehnutí pomocí svědeč- ného programu. 15

Nezbytná kontrolní opatření, kterými se ověřuje integrita kontejnmentu (hermetic- kých prostorů), musí zahrnout zejména následující činnosti:  zkouška těsnosti kontejnmentu (hermetických prostorů) – pokles tlaku za čas,  zkoušky těsnění, vzduchových uzávěrů a ventilů (armatur), které jsou součástí rozhraní, s cílem demonstrovat jejich těsnost a provozuschopnost,  inspekce integrity kontejnmentu (zahrnuje např. zjišťování stavu výstelky a předpínacího systému kontejnmentu),  inspekce vakuobarbotážního systému hermetických prostorů,  monitorování provozních podmínek uvnitř kontejnmentu (hermetických prosto- rů).

Program monitorování musí zahrnout periodická ověření těsnosti formou tlakové a těsnostní zkoušky všech systémů, jejichž části jsou situovány mimo kontejnment (hermetické prostory) a které by mohly v případě havárie s poškozením paliva obsa- hovat vysoce radioaktivní kapaliny nebo plyny. Četnost údržby, kontrol a zkoušek

Četnost údržby, kontrola zkoušek jednotlivých systémů, konstrukcí a komponent musí být určena zejména na základě následujících aspektů:  jejich důležitosti pro bezpečnost jaderného zařízení,  požadované spolehlivosti,  zhodnocení jejich možné degradace při provozu a jejich charakteristik stárnutí,  provozních zkušeností,  doporučení výrobců a dodavatelů zařízení.

Organizace a počet kvalifikovaných pracovníků by měl odpovídat bezpečnému a spo- lehlivému provozu jaderného zařízení. Činnosti při odstávce by měl provádět perso- nál jaderného zařízení. Pokud jsou tyto práce prováděny externími dodavateli, musí být ze strany držitele povolení jaderného zařízení zajištěn kvalifikovaný dohled.

Všichni pracovníci, kteří se v kontrolovaných pásmech účastní prací při údržbě, kon- trolách a zkouškách, musí být proškoleni v duchu principu „ALARA“. Školení by se mělo zaměřit zejména na zacházení s odpady, radiační ochranu a bezpečnost práce v souvislosti s povinnostmi personálu při zajišťování prací. Toto školení se musí uskutečnit před započetím prací v kontrolovaných pásmech. 16 STÁRNUTÍ JADERNÉHO ZAŘÍZENÍ

V důsledku provozních zátěží a z nich vyplývajících degradačních mechanismů do- chází u všech systémů, konstrukcí a komponent k procesům stárnutí, které mohou vést ke změnám stavu a schopnosti zařízení plnit funkce stanovené projektem. Stár- nutí systémů, konstrukcí a komponent může negativně ovlivňovat bezpečnost a spo- lehlivost provozu a ve svém konečném důsledku má významný dopad na celkovou životnost jaderného zařízení. Programy údržby, kontrol a zkoušek by měly zejména detekovat a monitorovat způsoby stárnutí, které musí být kontrolovány, dokumen- továny a vyhodnocovány. Účinnou kontrolou degradace stárnutím systémů, kon- strukcí a komponent, je možné docílit pouze pomocí systematického programu ří- zeného stárnutí. Aby mohlo být stárnutí řízeno, měl by program údržby, kontrol a zkoušek zahrnout zejména následující aspekty:  identifikaci konstrukcí a komponent významných z hlediska bezpečnosti, které jsou náchylné k degradaci v procesu stárnutí,  identifikaci degradačních mechanismů a dopadů stárnutí, které by mohly ne- příznivě ovlivnit bezpečnost jaderného zařízení,  užití odpovídajících a nejnovějších metod pro detekci a monitorování procesů stárnutí,  archivaci a dostupnost příslušných záznamů umožňujících provádět zpětnou vaz- bu z programu řízeného stárnutí,  realizaci metod a nápravných opatření, které mohou zmírnit či zabránit vlivu stárnutí,  zapracování všech nutných změn programu údržby, kontrol a zkoušek vyplývají- cích z realizace a hodnocení programu řízeného stárnutí.

Program řízeného stárnutí je nezbytným předpokladem, pro prodlužování životnosti jaderného zařízení. Celá tato obsáhlá oblast řízeného stárnutí („ageing management“) je řešena samostatným bezpečnostním návodem BN-JB-1.4 „Řízení stárnutí zařízení jaderných elektráren“. OPRAVA A VÝMĚNA Korektivní údržba zahrnuje takové akce jako opravy nebo výměny obnovující způsobilost systé- mů, konstrukcí a komponent k vykonávání jejich definované (určené) funkce v přijatelných me- zích.

Obecně by měly být systémy, konstrukce či komponenty opravovány nebo vyměňo- vány v dostatečném předstihu před tím, než jsou vyhodnoceny jako nezpůsobilé dalšího provozu. Zařízení by také měla být vyměněna v případech morálního zasta- rání. Opravy systémů, konstrukcí a komponent musí být navrženy, povoleny a pro- váděny co nejrychleji. Priority se stanoví s přihlédnutím k relativnímu významu vad- ného systému, konstrukce nebo komponenty pro bezpečnost. 17

Oprava nebo výměna poškozených dílů by měla být pečlivě řízena, zvláště v přípa- dech, kdy současné normy požadují schválení odlišné technologie, od té, která byla použita v původním výrobním procesu. V takové situaci by normy aplikované při opravě, nebo výměně měly být zváženy držitelem povolení formou oficiální úpravy projektu. Současné normy by měly být aplikovány vždy, když je to možné. Návrhy na opravy nebo výměny dílů, které budou prováděny tímto způsobem (tedy podle jiných než původních předpisů a norem), musí obsahovat zejména: a)požadavky vztahující se k projektu, výrobě a kontrolám předmětných dílů musí být přehodnoceny a mělo by být potvrzeno, že byla zachována úroveň původ- ních bezpečnostních požadavků, b)mechanická spojení, vůle a tolerance ovlivňující funkci zařízení by neměly být měněny ve smyslu pozdějších vydání norem a předpisů, nebo zcela nových no- rem a předpisů, c)použité materiály by měly být kompatibilní a vhodné pro zabudování a provoz systému v souladu s platnou legislativou.

Zařízení, která byla opravena nebo vyměněna z jakýchkoli důvodů, musí být překon- trolována v souladu s doporučeními bezpečnostních norem, a v případě zásahů do oblastí tlakového rozhraní musí být před znovuuvedením zařízení do provozu pro- vedeny příslušné zkoušky (tlakové a těsnostní) v souladu s příslušným postupem. Překontrolování by mělo zahrnovat i metody kontrol, kterými bylo poškození opra- vovaného nebo vyměňovaného zařízení detekováno. Také by mělo být provedeno porovnání s výsledky předchozích, zde provedených, provozních kontrol. Výsledky všech kontrol musí být zdokumentovány a archivovány.

Pokud systémy, konstrukce a komponenty vyžadují úpravy, změny nebo doplňky, měla by být splněna stejná, již dříve popsaná opatření vztahující se k opravám a vý- měnám. Výměna poškozených dílů

Pokud je to možné, měl by se použít náhradní díl z původní dodávky ze skladu v sou- ladu s odpovídajícím postupem. U vybraných zařízení pro jaderná zařízení musí ná- hradní díly splňovat požadavky vyhlášky č. 358/2016 Sb., o požadavcích na zajišťo- vání kvality a technické bezpečnosti a posouzení a prověřování shody vybraných za- řízení. Poškozený a neopravitelný díl musí být zlikvidován v souladu s platnými předpisy. Hromadění poškozených dílů v místě prováděných prací je nepřípustné.

Ve skladu provozovaného jaderného zařízení by mělo být k dispozici dostatečné množství náhradních dílů. Především se to týká dílů pro systémy důležité z hlediska bezpečnosti. Tyto díly musí splňovat všechny původní technické požadavky a poža- davky kvality jako díly zabudované do jaderného zařízení. Držitel povolení jaderného zařízení musí zajistit takové uložení náhradních dílů, aby nedošlo k jejich poškození nebo znehodnocení v průběhu dlouhodobého skladování. 18 Držitel povolení musí mít nastaveny vhodné informační toky mezi pracovníky odpo- vídajícími za:  skladování položek,  stav provozovaného zařízení,  technické kontroly skladovaných položek. Prostory ve skladech musí být odděleny pro zabránění použití nevhodné položky (nevyhovující přejímka, poškozená, po době exspirace). Držitel povolení musí mít nastavena kritéria pro příjem položek do skladu (ne/převzetí, dočasné nepřevzetí, reklamace). Držitel povolení musí mít vydána jasná organizační opatření pro případy nutnosti vydání skladových položek v době, kdy je sklad bez standardní obsluhy. Oprava poškozených dílů

Pokud nebyly poškozené díly vyměněny, musí být opraveny v souladu se zavedeným postupem. Pokud se oprava neprovádí na místě, ale v oddělené dílně, musí i po ta- kové opravě následovat všechny kontroly a zkoušky, které je možné provést, aby by- la maximální jistota, že po návratu bude díl plně provozuschopný. PROVOZNÍ KONTROLY

V průběhu provozu jaderného zařízení jsou jeho systémy, konstrukce a komponenty vystaveny provoznímu namáhání, takže je obtížné přesně predikovat jejich životnost z hlediska požadavků na zajištění jaderné bezpečnosti. Nejdůležitějšími vlivy jsou napětí, vysoká teplota, radiace, absorpce vodíku, koroze, vibrace a otěr, jejichž účinky závisí na době a podmínkách provozu jaderného zařízení. Tyto vlivy mohou mít za důsledek změny materiálových vlastností.

Systémy, konstrukce a komponenty musí být proto periodicky prověřovány z hledis- ka zjištění míry zhoršování jejich stavu, aby bylo možné vyhodnotit, zda jsou sys- témy, konstrukce a komponenty přípustné pro další provoz, nebo zda musí být při- jata nápravná opatření pro zajištění bezpečnosti jaderného zařízení. Důraz by měl být kladen zejména na kontroly a zkoušky tlakového rozhraní primárního a sekun- dárního okruhu, jejichž význam pro bezpečnost a možné následky selhání jsou neza- stupitelné.

Před prvním uvedením jaderného zařízení do provozu musí být provedeny stanove- né předprovozní kontroly a zkoušky, jejichž výsledky musí být k dispozici pro porov- nání s výsledky následných provozních kontrol prováděných v období provozního využívání jaderného zařízení. Cílem je zachytit možný rozvoj defektu a vyhodnotit jeho přípustnost. Citlivost provozních kontrol musí být volena tak, aby bylo možné detekovat indikace vad zjištěné a ponechané při výrobě systémů, konstrukcí a komponent. 19 Rozsah provozních kontrol

Rozsah programu provozních kontrol musí být stanoven zejména podle stupně dů- ležitosti systémů, konstrukcí a komponent pro bezpečnost (vyhláška č. 329/2017 Sb., o požadavcích na projekt jaderného zařízení - § 9 a Příloha č. 1). Komponenty můžeme podle toho rozdělit do následujících tří skupin: a)komponenty zajišťující integritu primárního okruhu, b)komponenty, které jsou podstatné pro zajištění chlazení aktivní zóny při odsta- vení reaktoru v odpovídajících provozních stavech a při předpokládaných hava- rijních podmínkách, c)ostatní komponenty, jako například hlavní parní potrubí nebo potrubí napájecí vody, jejichž selhání může způsobit celkové ohrožení provozu elektrárny.

Tyto komponenty by měly být kontrolovány pomocí nedestruktivních zkoušek vizu- álními, povrchovými a objemovými metodami. U komponent tlakového rozhraní by měla být předmětem kontrol také jejich těsnost s cílem minimalizovat vznik mož- ných úniků. Provozní kontroly nově instalovaných zařízení důležitých z hlediska jaderné bezpeč- nosti musí být stanoveny a provedeny před jejich prvním uvedením do provozu ja- derného zařízení a následně doplněny do programu provozních kontrol. Program provozních kontrol

Rozsah provozních kontrol je stanoven na základě výsledků a vyhodnocení předpro- vozních kontrol. Provozní kontroly by měly být prováděny v intervalech, jejichž dél- ka by měla být zvolena tak, aby byl zachován konzervativní přístup a bylo zajištěno, že jakékoliv poškození bude zjištěno dříve, než dojde k selhání (poruše). Pro perio- dické kontroly v rámci provozní životnosti jaderného zařízení musí být vypracován „Program provozních kontrol“. Na základě optimalizace vztahu mezi inspekčními in- tervaly a pravděpodobností výskytu poruch kontrolovaných komponent může být v odůvodněných případech při provozu jaderného zařízení alternativně inspekční in- terval, respektive objem kontrol upraven. Prodloužené intervaly kontrol a zkoušek mohou být akceptovány zejména na základě využití provozních zkušeností, technic- kých znalostí a zdůvodnění a schváleny dozorným orgánem, přičemž musí být zajiš- těno, že iniciace a růst defektu o kritických rozměrech mezi dvěma následnými ne- destruktivními kontrolami je detekovatelný. Jakýkoli interval může být změněn zejména na základě výsledků kontrol a stárnutí, které si mohou vynutit i zkrácení intervalů, především v době ke konci provozní ži- votnosti jaderného zařízení.

Intervaly kontrol by měly být rozděleny do inspekčních období, v jejichž průběhu bude zkompletován požadovaný počet zkoušek. Ty závisí na druhu komponenty, ty- pu zkoušky a dostupnosti v průběhu normálního provozu jaderného zařízení, nebo v době plánovaných odstávek to znamená, mohou-li se zkoušky vykonat při provozu, nebo pouze při odstávce. Takové zkoušky lze považovat za součást všech kontrol, které je nezbytné vykonat v průběhu celého intervalu. 20

Zkoušky, které vyžadují demontáž kontrolovaných komponent, mohou být časově posunuty na konec intervalu kontroly. Jedná se např. o demontáž čerpadel nebo ventilů pro objemovou kontrolu velkých šroubových spojů, nebo vyjmutí paliva a vnitřních částí z tlakové nádoby reaktoru pro kontroly prováděné z její vnitřní části. Výjimku tvoří ty případy, kdy na základě výsledků zkoušek prováděných na podob- ných komponentách je vyžádána dřívější inspekce. To by nemělo vést ke snížení po- žadavků na četnost zkoušek formulovaných v příslušných normách, předpisech a technických podmínkách.

Program provozních kontrol a jeho případné změny podléhají schválení SÚJB. Pro realizaci provozních kontrol jsou používány metody dle aktuálního vývoje vědy a techniky. Tlakové zkoušky

Systémy a komponenty tlakového rozhraní musí být předmětem: a)tlakových zkoušek jako součást předprovozních a provozních kontrol, b)tlakových zkoušek před pokračováním provozu po odstavení reaktoru, které může mít vliv na netěsnosti hranice tlakového rozhraní.

Těsnostní zkoušky tlakového rozhraní by měly být prováděny vizuálně v době provo- zu systému při definovaném zkušebním tlaku a teplotě. Zkušební tlak a teplota by měly být udržovány po dostatečnou dobu před zkouškou tak, aby mohly být identi- fikovány všechny pravděpodobné úniky. Měla by být zvážena přístupnost zkouše- ných komponent - např. s ohledem na nutnost odstranění izolace. Jako součást těchto zkoušek mohou být využity metody akustické emise.

Jestliže jsou v průběhu výše uvedených těsnostních zkoušek detekovány jiné úniky než standardně sledované, měl by být zdroj těchto úniků lokalizován a celá okolní oblast zkoušena v takovém rozsahu, aby bylo možno rozhodnout, zda je nutné pro- vést nápravná opatření.

Doba trvání pevnostních zkoušek prováděných při tlaku vyšším než je výpočtový (projektový) tlak v systému, by měla být omezena s ohledem na zabránění výskytu nadměrných napětí, únavového namáhání a případného creepu komponent. Použité přístroje a zařízení

Všechny přístroje a zařízení použitá k provozním kontrolám a zkouškám musí být kvalifikovány a kalibrovány, aby byly známé nejistoty měření, které je nutno zohled- nit pro provádění kontrol a zkoušek a jejich vyhodnocení. Všechny přístroje a zaří- zení musí mít řádné označení s uvedením platnosti kalibrace, která je pravidelně prováděna dle předem stanovených kalibračních lhůt a zdokumentována držitelem povolení. Kalibrace musí být provedeny akreditovanou kalibrační laboratoří. 21

Shodný přístup bude aplikován na používaných zkušebních tělesech. Pokud to není možné, měl by být materiál a povrch zkušebního tělesa shodný se zkoušenou kom- ponentou. Rovněž konstrukce a výroba, včetně tepelného zpracování zkušebního tělesa by měla být shodná. Tam, kde je to možné, by se mělo pro předprovozní kon- troly u výrobce a následné provozní kontroly na elektrárně použít stejné zkušební těleso. Kalibrace zkušebních zařízení

Držitel povolení musí zajistit, že všechna nutná zkušební zařízení jsou dostupná, pro- vozuschopná a kalibrovaná. Pokud je to proveditelné, měla by být tato zkušební za- řízení instalována trvale.

Držitel povolení by měl mít zaveden program pro kalibraci a kontrolu zkušebních za- řízení. Tento program by měl poskytnout okamžité zjištění nepřesností pro včasné a účinné přijetí příslušných nápravných opatření. Ta by měla zahrnovat následující obecné požadavky: a)zkušební zařízení užívané jako kalibrační (srovnávací etalon) by mělo být iden- tifikovatelné k umožnění verifikace jeho kalibračního stavu, b)pro kalibraci zkušebního zařízení by měly být k dispozici podrobné postupy, přesnost kalibrace by měla odpovídat provozním požadavkům, tam kde je to vhodné, by měly být použity etalony, c)kalibrační záznamy by měly být vedeny pro každou část zařízení, aby bylo mož- né demonstrovat, že pro kalibraci zkušebních zařízení byly použity zavedené plány, postupy a etalony.

Pokud je identifikováno zkušební zařízení bez platné kalibrace nebo které ztratilo své metrologické parametry, měly by být prověřeny všechny zkoušky provedené s tímto zařízením od data poslední kalibrace (vyšší konzervatismus na straně bezpeč- nosti). Zkušební zařízení bez kalibrace musí být jasně označeno. Vyhodnocení výsledků a dokumentování provozních kontrol

Výsledky nedestruktivních kontrol je nezbytné vyhodnotit z hlediska přípustné veli- kosti nalezených indikací vad. Toto vyhodnocení musí být provedeno v souladu s kritérii přípustnosti uvedených v programu provozních kontrol. Pokud je zjištěna nepřípustná vada, musí se provést dodatečné analýzy předmětné oblasti, kterými bude posouzena míra ovlivnění požadavků na zajištění jaderné bez- pečnosti, a přijata odpovídající opatření.

Všechny záznamy a dokumentace z provedených provozních kontrol musí být ve vlastnictví držitele povolení jaderného zařízení a přístupná SÚJB. Tato dokumentace by měla zahrnout zejména následující podklady: 22  specifikace zkoušeného dílu nebo komponenty (výkresy, materiálové specifika- ce, záznamy o tepelném zpracování, záznamy z výroby a montáže zařízení a údaje o všech přípustných odchylkách),  použité vzorky materiálů,  záznamy o kvalifikaci pracovníků,  údaje a zprávy o předprovozní kontrole,  program provozní kontroly, včetně detailních postupů kontrol a zkoušek a pou- žitých norem a předpisů,  protokoly, zprávy a diagramy z kontrol a zkoušek,  kalibrační záznamy,  použité normy,  vyhodnocení. KVALIFIKACE SYSTÉMŮ PROVOZNÍCH KONTROL

Kvalifikací provozních kontrol se rozumí systematické vyhodnocování všemi dostup- nými metodami s cílem spolehlivě potvrdit, že zkušební systém nedestruktivního zkoušení je schopen splnit požadavky v reálných podmínkách provozních kontrol. Kvalifikace potvrzuje, že kombinace zkušebního postupu, použitého zařízení a per- sonálu je optimální pro nasazení v dané oblasti zkoušení. Při zpracování podkladů potřebných pro kvalifikaci provozních kontrol by měly být použity mezinárodně uznávané metodiky.

Kvalifikace provozních kontrol by měla být rovněž prováděna v souladu s dokumen- tem SÚJB „Metodika kvalifikace provozních prohlídek hlavních komponent primár- ních okruhů JE typu VVER“. FUNKČNÍ ZKOUŠKY

Funkční zkoušky se realizují v souladu s Limity a podmínkami a jsou zaměřeny na ověření provozuschopnosti ve smyslu Limit a podmínek, tedy na schopnost vybra- ného zařízení plnit bezpečnostních funkci. Oblast Limity a podmínky je řešena samostatným bezpečnostním návodem BN-JB-5.1 „Limity a podmínky“. ROZBOR VÝSLEDKŮ A VYUŽÍVÁNÍ PROVOZNÍCH ZKUŠENOSTÍ

Předpokladem využívání provozních zkušeností je vyhodnocení výsledků a náprav- ných opatření realizovaných v oblasti údržby, kontrol a zkoušek. Hlavním smyslem je shromažďování a analýza všech údajů a poskytnutí těchto výsledků všem subjektům podílejícím se na činnostech v údržbě, při kontrolách a zajišťování zkoušek a zabrá- nit tím opakování nežádoucích událostí. 23 Držitel povolení by měl mít nastaven systém shromažďování poznatků, nedostatků a dalších důležitých informací od všech osob podílejících se na údržbě, provozních kontrolách nebo funkčních zkouškách.

Postupy pro měření, dohled, obhlídky, kontroly, zkoušky a testování, jakož i postupy pro vyhodnocování výsledků těchto činností musí být aktualizovány na základě pro- vozních zkušeností a nových bezpečnostně významných poznatků. Celá tato oblast využívání zpětné vazby z provozních zkušeností je řešena samostatným bez- pečnostním návodem BN-JB-5.2 „Využívání provozních zkušeností na JZ“. ODPOVĚDNOSTI

Držitel povolení k provozu jaderného zařízení zejména  odpovídá za to, že je zajištěna stanovená úroveň spolehlivosti a funkčnosti sys- témů, konstrukcí a komponent významných z hlediska bezpečnosti v souladu s požadavky projektu,  odpovídá za vypracování a zavedení programů údržby, provozních kontrol a zkoušek,  odpovídá za realizaci těchto programů a předkládá výsledky těchto činností pří- slušným dozorným orgánům,  dohlíží na činnost jednotlivých dodavatelů služeb v oblasti údržby, provozních kontrol a zkoušek a kontroluje ji,  po provozní události odpovídá držitel povolení za ověření všech bezpečnostních funkcí a za funkční celistvost všech systémů, konstrukcí a komponent, které by mohly být ohroženy touto událostí a odpovídá za provedení odpovídajících ná- pravných opatření, včetně inspekcí a zkoušek.

Dodavatelé služeb  na základě pověření držitele povolení k provozu jaderného zařízení mohou být prováděny některé požadované činnosti v oblasti údržby, provozních kontrol a zkoušek externím dodavatelem,  na základě analýzy výsledků, zpracovávají hodnotící zprávy a expertní posudky k výskytu vad a příčinám poruch a navrhují možné způsoby jejich odstranění,  držitel povolení musí mít zaveden systém schvalování dodavatelů. Neschválený dodavatel se nesmí podílet na činnostech na vybraném zařízení s vlivem na ja- dernou bezpečnost.

Dozorný orgán SÚJB mimo jiné  schvaluje programy provozních kontrol včetně jejich aktualizace,  posuzuje výsledky programů údržby provozních kontrol a zkoušek vzhledem k požadavkům atomového zákona. 24 5 PŘÍLOHA – SROVNÁNÍ S REFERENČNÍMI ÚROVNĚMI WENRA Reactor Safety Reference Levels PROVÁ- Oblast K DĚCÍ Maintenance, in-service inspection & functional testing) KAPITOLY TOHOTO NÁVODU 1.Scope and objectives

Držitel licence připraví a provádí zdokumentované programy údržby, zkou- šek, dohledu a inspekcí SKK důležitých pro bezpečnost, aby bylo zajištěno, že jejich dostupnost, spolehlivost a funkčnost zůstávají v souladu s projektem po celou dobu životnosti zařízení. Musí se brát v úvahu provozní limity a podmínky a musí být přehodnocovány na základě zkušeností.

Program zahrnuje pravidelné kontroly nebo zkoušky SKK důležitých pro bez- 4.17 pečnost, aby bylo možné určit, zda jsou přijatelné pro pokračující bezpečný pro- voz zařízení nebo zda jsou nezbytná nápravná opatření. 2.Programme establishment and review

Rozsah a činnost preventivní údržby, testování, monitorování a inspekce SSC se stanoví systematickým přístupem na základě:

• jejich významu pro bezpečnost,
• jejich vlastní spolehlivosti,
• jejich potenciálu pro degradaci (na základě provozních zkušeností, vý-
zkumu a doporučení výrobce),
• provozních a dalších relevantních zkušeností a výsledků monitorování
stavu. 25

Provozní kontroly jaderných zařízení se provádějí v intervalech, jejichž délka musí být zvolena tak, aby bylo zajištěno, že jakékoli zhoršení nejvýznamnější komponenty bylo detekováno dříve, než dojde k jejímu selhání.

Údaje o údržbě, zkoušení, monitorování a kontrole SKK je nutné zaznamená- vat, uchovávat a analyzovat. Takové záznamy budou přezkoumány, aby se zjisti- ly důkazy o počátečních a opakujících se poruchách a aby se zahájila korektivní údržba a odpovídajícím způsobem přezkoumal program preventivní údržby.

Program údržby se pravidelně přezkoumává s ohledem na provozní zkuše- nosti a vyhodnotí se veškeré navrhované změny programu s cílem analyzovat jejich vliv na dostupnost systému, jejich dopad na bezpečnost zařízení a jejich soulad a platnými požadavky.

Je třeba posoudit možný dopad údržby na bezpečnost zařízení. 3.Implementation

SKK důležité pro bezpečnost musí být navrženy tak, aby byly po celou dobu životnosti zařízení testovány, udržovány, opravovány a kontrolovány nebo moni- torovány z hlediska integrity a funkční způsobilosti bez zbytečného ohrožení pra- covníků a významného snížení dostupnosti systému. Pokud nelze taková opatře- ní dosáhnout, musí být stanoveny osvědčené alternativní nebo nepřímé metody a přijata přiměřená bezpečnostní opatření přijatá za účelem kompenzace pří- padných neobjevených poruch.

Pro veškeré úkoly údržby, zkoušek, dohledu a inspekcí se stanoví, revidují a validují postupy. 26

Musí být zaveden komplexní systém plánování a kontroly práce, který zajistí, 4.26 aby údržba, zkoušení, monitorování a inspekční práce byly řádně schváleny a 4.28 prováděny podle postupů. 4.29

Před demontáží zařízení nebo jeho zpětným uvedením do provozu je nutno zvážit a schválit navrhovanou rekonfiguraci, po níž následuje zdokumentované potvrzení její správné konfigurace a popřípadě funkční testování.

Opatření, která mají být přijata v reakci na odchylky od kritérií přijatelnosti v úkonech údržby, zkoušení, dohledu a inspekcí jsou stanoveny v postupech.

Opravy systémů, konstrukcí a komponent musí být navrženy, povoleny a prováděny co nejrychleji. Priority se stanoví s přihlédnutím k relativnímu význa- mu vadné struktury, systému nebo komponenty pro bezpečnost.

Po jakékoli provozní události musí držitel licence znovu potvrdit platnost bezpečnostních funkcí a funkční integrity všech konstrukcí, komponent nebo systémů, které mohou být událostí zpochybněny a případně provádět veškerá nezbytná nápravná opatření, včetně inspekce, zkoušení, údržby a opravy.

Tlaková hranice chladiva primárního okruhu musí být před opětovným uve- dením do provozu po odstavení reaktoru, v jehož průběhu mohla být ovlivněna její těsnost, podrobena zkoušce těsnosti systému.

Tlaková hranice chladiva primárního okruhu musí být podrobena systémo- vému tlakovému testu na konci každého hlavního kontrolního intervalu nebo v jeho blízkosti. 27

Všechna zařízení používaná ke zkouškám společně s jejich příslušenstvím musí být kvalifikována a kalibrována před použitím. Všechna zařízení musí být řádně identifkována v kalibračních záznamech a platnost kalibrace musí být pravidelně ověřována držitelem licence v souladu se systémem řízení kvality.

Jakýkoli proces kontroly za provozu musí být kvalifikován z hlediska poža- dované oblasti inspekce, způsobu (metod) nedestruktivního zkoušení, přípust- ných vad a požadované účinnosti kontrol.

Pokud zjištěná vada, která překračuje kritéria přijatelnosti, je zjištěna ve vzorku, provedou se další zkoušky k prozkoumání konkrétní problematické oblas- ti při analýze dalších analogických prvků (nebo oblastí). O rozsahu dalších zkou- šek se rozhodne s patřičným ohledem na povahy chyby a stupeň, jímž se dotýká posuzování jaderné bezpečnosti zařízení nebo jeho součástí a případných ná- sledků.

Kontrolní opatření k ověření integrity kontejnmentu zahrnují: a)zkoušky rychlosti úniku; b)zkoušky těsnění a uzavíracích zařízení, jako jsou vzduchové uzávěry a ventily, které jsou součástí hranic, prokázat jejich těsnost a případně jejich provozu- schopnost; c)inspekce týkající se strukturální integrity (takové, jaké jsou prováděny na vlož- kách a předpínacích lanech). 28